Zpráva od Karolínky ze družiny

Srdečně zdravím z postele

Co to vlastně družina je? A jak ji vnímáte Vy?

Moje vzpomínky z dětství: hrůza, vůbec jsem tam jako dítě nechtěla chodit, byla to fakt nuda. Měla jsem nakonec to štěstí a možnost být doma s babičkou…

Z dnešního pohledu…

V prvé řadě byla bych moc nerada, kdyby se z družiny stala čekárna na rodiče, nebo zájmový kroužek.

Jak bych si přála, aby to bylo?

Přeji si, aby družina byla pro děti bezpečné místo. To znamená, aby se děti do družiny těšily, nebály se přijít s problémem a případných následků.

V čem vidím zásadní důležitost družiny?

I když se to možná na první pohled nezdá, má praxe mi každým rokem odhalí, čím je družina důležitá.

Nejdříve je to možnost, mít čas na to se ZKAMARÁDIT.

tzn. Doporučuji dávat děti do ŠD hned od začátku, třeba jen na hodinu. Možná se znají ze školky, ale ve škole se začlení mezi další děti ze třídy a dáte jim tak možnost do kolektivu zapadnout a najít si své místo. Během vyučování na to není takový prostor.

Když už se začínáme kamarádit, hrajeme různé hry a děti se během toho UČÍ ŽÍT VE VĚTŠÍ SKUPINĚ.

Tzn. DOMLOUVAT SE, DĚLAT KOMPROMISY, HLEDAT ŘEŠENÍ na konci druhé třídy už mě téměř vůbec nepotřebují k tomu, abych jim řídila hru, samy se dohodnout co budou hrát a jaká budou pravidla. Dokonce se stává, že si HRY upravují a vznikají tím hry nové.

Během školního roku se řídím školním vzdělávacím plánem, naše družinka má ŠVP jednotný, což se nám v monte tolik nehodí (výrazně to nevadí). Velmi dobře probíhá spolupráce s učiteli, a tak jde jednotně navázat na vzdělávání odpoledne. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ probíhá i ve družině, možná jste o tom nevěděli, má to být předáno tak, aby si děti myslely, že si hrají.  O to náročnější je příprava. Snažím se většinu her vymýšlet ven.

BÝT NA ČERSTVÉM VZDUCHU JAK TO JDE, BÝT V PŘÍRODĚ.

Moc by mi pomohlo respektovat čas, který se můžu věnovat dětem. Od 13:30 do 15:00 hod. nám prosím dopřejte klid na činnosti. Možná Vám to přijde jako zbytečné vymýšlení, ale jak to bylo letošní rok, denně odcházelo cca 5 dětí v tomto čase po sobě zhruba po deseti minutách

(V 14:00, A 14:15, B 14:20, M 14:30, M 14:50, K 14:55)

Pozn. Časy se často každý den mění, druháci přicházejí cca v 13:30 z oběda, do toho další děti odchází na školní kroužky

Tak se ptám, jak mám za těchto podmínek udělat dětem zajímavý program a zároveň je nezapomenout pustit (nekoukat na mobil, případně si 15 min. na mobilu nenastavovat budík)????

Pokud se nám podaří v tomhle najít společnou cestu, dáte mi možnost udělat dětem zajímavější program a možnost vyjít s dětmi mimo areál školy.

Dětem dávám prostor a možnost výběru. Někdo se třeba jen rád dívá a zařadí se do hraní později.

Při výtvarné činnosti nepracuji s šablonami, nejedná se o „vyrábění“, ale o TVOŘENÍ.

A to nejdůležitější DĚTI MAJÍ PROSTOR PRO VLASTNÍ HRU.

Většinou, hlavně ze začátku s prvňáčky chodíme stranou mimo jiné třídy, abychom se lépe poznali.

Co nejvíce času se snažíme strávit venku. V areálu školy platí pro družinu různá pravidla, kolik nás kde může být, kde můžeme být od kolika hod. apod. Někdy je těžké najít si to správné místečko, kde si můžeme v klidu pohrát. Často se to i v průběhu odpoledne mění. Nenuťte mě prosím do cedulek na dveřích, kde budeme měnit kde zrovna jsme. K těm odchodům bychom měli ještě třeba třikrát za odpoledne běhat měnit cedulky, a to už je fakt blázinec. K tomu totiž ještě běháme na záchod, pro pití, pro mikinu, pro notýsek, pro balón apod.

Možnosti, kde můžeme být:

  1. Vejdete hlavní branou a podíváte se doprava, často se zašijeme pod břízky, prostě proto, že tam nechodí nikdo, je to jenom naše místo. Skvěle se tam hraje na schovku, v jednom keři máme vědeckou laboratoř, ale příští rok to může být klidně něco jiného. Taky tady nikoho nerušíme a zatím nás odtud ještě nikdo nevyhnal.
  2. Dál hned u jídelny je tzv. „zahrádka“, dětské hřiště, kam já Karolína nechodím vůbec ráda, člověk tu může být často jen hlídačem, takže mě tady určitě taky uvidíte bavit se s kolegyňí, děti mě tu výrazně nepotřebují, takže jen sleduji ruch kolem sebe a do hry jim nezasahuji. Děti sem chtějí, takže občas jsme i tady. Nejčastěji když už ostatní odcházejí do tříd, to je po druhé hodině. Nebo když už je velké vedro, konec školního roku a nikomu se nic nechce. Taky je tady trampolína a dá se tu stříkat vodou, což je osvěžující.
  3. Lanáček je bezva prostor s kouskem přírody, sem chodím nejraději. Může se sem až po jedné hodině. Letos tu bylo strašně klíšťat, ne úplně ideální pro stavění bunkrů ve křoví, což mají děti úplně nejradši.
  4. Basketbalové hřiště využíváme hlavně na podzim a v zimě, takové přechodové období, kdy je všude jinde hodně bláta
  5. Aréna především pro milovníky fotbalu, často využívaná v zimě – toto území arény můžeme využívat pouze tehdy když nejsou tělocviky, pravidlo: kdo dřív přijde… bohužel neplatí, musíme ustoupit
  6. Bylinková zahrádka – pouze když se učíme o bylinkách a když potřebuje vyplít, do budoucna mám v hlavě udělat to jinak, ale teď na to není prostor (rekonstrukce školy)

Omlouvám se, ale nejde mi sem vložit plánek (Marcela Žáková)

Jo a ještě! NUTNĚ potřebuji, aby Vaše reakce na moje otázky byly pohotové. Vyžaduje to tak vedení, dostávám se pak do nepříjemných situací. A pokaždé obvolávat min. 15 lidí ze třídy, kteří nereagují, se mi nelíbí. Tímto předem děkuji za spolupráci.

 

Pokud budete mít nějaké otázky, klidně napište: karolinanenilina@gmail.com

Hezké sluníčkové dny a těším se! Vaše Karolína

PS: Nikdy nebudu schopná konkurovat tabletům, mobilům a nicnedělání

Pro zajímavost: četla jsem pochvalný článek z učitelských novin na jednu Hradeckou družinu, kde mimo běžných aktivit píšou dětem vysvědčení. A víte, co hodnotí?

Stolování ve školní jídelně, Pořádek v šatně, Převlékání na pobyt venku, Úklid vypůjčených hraček, Kamarádské chování, Zapojení do činnosti a Používání kouzelných slovíček.

Někomu už fakt asi přeskočilo Karolína